Chceme se kousnout a urvat druhé místo, říká produktivní Herman

Jak hodnotíš zápas v Novém Jičíně? Po dvou třetinách jste vedli 4:1, nicméně domácí nehráli vůbec špatně…

Jičín je urputný mančaft, hlavně u nich míváme vždycky problém, o čemž už jsme se letos už dvakrát přesvědčili. Zápas nebyl jednoduchý, ale nás podržel Danič (Matyáš Daňa) a hodně pomohli i Havířováci. Důležité byly naše dvě slepené branky, pak už jsme nebyli tak blbí, jako v předchozích dvou zápasech a pohlídali jsme si to (usměje se).

Už jsi to mírně nakousnul, dvakrát jste v Jičíně letos ztratili skvěle rozehraný duel. Řešili jste to nějak třeba i během zápasu?

Řešili jsme to jak ze srandy, tak samozřejmě i vážně. Věděli jsme, že už si to znovu nemůžeme dovolit. Při zápase jsme se zdravě hecovali, abychom už to nepustili.

Co říkáš na fanoušky? Prostředí jste měli téměř domácí…

Výborní. Vždycky mi taková podpora udělá radost. Hraju sice každý zápas naplno, ale při takových zápasech do toho člověk dá ještě více. Hodně to vnímám, fanouškům patří velká pochvala. Dokonce nás při příjezdu na zimák vítali se světlicemi, takže super. Myslím, že se trošku kousli i Jičíňáci, dříve jich tolik do kotle nechodilo, takže to byl souboj na ledě i na tribunách. A oba jsme vyhráli (smích).

Díky sobotní výhře máte jistotu play-off, můžete hrát uvolněněji…

To je pravda, teď už asi to play-off budeme mít více v hlavách, myslím si, že k němu trochu i můžeme směřovat tréninky. Hrajeme tu soutěž spoustu let a vždycky jsme se do posledních kol strachovali, jestli vůbec ve vyřazovacích bojích budeme, takže i z tohoto pohledu je ta sezóna parádní. Samozřejmě ale budeme chtít pořád vyhrávat, abychom byli na nějaké vítězné vlně a měli v pohodě hlavy.

Pořád je ale o co hrát, stále můžete skončit druzí i šestí…

Nad tím nepřemýšlíme. Mančafty jsou strašně vyrovnané, což nás nutí hrát každý zápas naplno. Dvě výhry nás můžou posunout nahoru, dvě prohry nás můžou poslat dolů. Chceme se kousnout a urvat druhé místo, to by bylo krásné.

Co říkáš na své vlastní výkony? Letos se ti bodově daří parádně…

Člověk se o ty nahrávky musí hlásit (smích). Chodím na přesilovky, nějaký rok to hraju, takže si už umím vybrat místo. Trenér nás devadesát procent času dává dohromady s Vlastou Malinou, hraje se nám dobře, i když teď máme bodově i herně trochu slabší období. Doufám, že na play-off načasujeme formu, jaká má být. Letos se ale daří celému mančaftu, což je hlavní.

Čím to je, že svou nejplodnější sezónu prožíváš po třicítce?

Táta mi říká, že už jsem starý, což mě vždycky zdravě naštve (smích). Hraju stejně, jako ve dvaceti, snažím se mančaftu pomoct bojovností, ty body vyplynou z toho pak samy.

Poslední dva roky Slezanu byly slabší, určitě si teď hokej musíš užívat…

Přesně tak. Vyvrcholením toho všeho bylo to, že na zimák chodilo pár lidí, což byl strašně smutný pohled. Teď už se to zase začíná zlepšovat, snad i díky tomu, že hrajeme líp a jsme na tom v tabulce dobře. I známí si třeba všímají toho, že hrajeme dobře, a vyptávají se, což je samozřejmě příjemné.

V sobotu hrajete zápas o šest bodů v Hodoníně, kudy povede cesta k výhře?

Hraje se tam nepříjemně, navíc se jim nedávno vrátil Balán a takový hráč jim chyběl. Mají mladý dravý tým. Jsou ale za námi, takže tam jedeme vyhrát. Chceme být na vítězné vlně.

Je něco, co bys chtěl vzkázat fanouškům?

Chtěl bych jim poděkovat za ten Jičín a jsem rád, že chodí i doma, to se pak úplně jinak hraje. Je to pro nás závazek, abychom – jak říká trenér – žrali led.