Mládež Slezanu nově vede Žůrek. Chce to méně mluvit a víc makat, hlásí

„Zimák je stejný, jen se udělaly nějaké kosmetické úpravy. Kabiny jsou trochu jiné, jinak je to v podstatě stejné, jako když jsem tady hrál,“ říká na úvod Jiří Žůrek.

Jaké byly jeho první úkoly poté, co se stal šéftrenérem mládeže Slezanu? „Nejprve bylo potřeba sestavit trenérský tým, se kterým chci spolupracovat a budu mu důvěřovat. Druhou věcí je, abychom dobře nastavili tréninky, co se týče jejich počtu i náplně, aby byly pravidelné a efektivita byla větší,“ popisuje.

„U nejmladších hráčů je často spousta tréninků, které ale nemají patřičný efekt. V dalších kategoriích, kde se má intenzita tréninků zvyšovat, pak tréninky spíš ubývají. Zkrátka v počátcích se to nastartuje a euforie je velká, jenže v dalších kategoriích to jde dolů. Chceme pracovat postupně, abychom mládež stavěli na dobrých základech,“ dodává.

Někdejší útočník s mládeží pracoval v pražských Letňanech, dvě sezony strávil v karlovarské juniorce, se kterou úspěšně působil v MHL. Naposledy pracoval ve Znojmě coby asistent Jiřího Režnara. Teď bude v Opavě trénovat žactvo. „Mám na starosti mládež od juniorky dolů až po přípravku. Trénovat budu mladší a starší žáky, což jsou kategorie skládající se ze čtyř ročníků,“ upřesňuje.

Jak vnímá svůj návrat do Slezanu? „Je pro mě samozřejmě zajímavé, že jsem znovu v Opavě, kde mohu aplikovat své myšlenky a vizi, kterou mám. Je to jen o tom, jak se to bude realizovat. Naše práce musí být vidět. Jde o to méně mluvit, a hlavně makat. To ale záleží na všech trenérech, kteří se na práci v klubu budou podílet, stejně tak jako na dalších lidech jako jsou třeba i rolbaři. Všichni zkrátka musí pracovat, abychom udělali kroky správným směrem a změna byla vidět,“ vysvětluje.

U opavské mládeže budou působit také Josef Doboš s Petrem Guldou či Jakub Hulva s Pavlem Selingrem. „Loni sice nehrál, ale teď de facto přechází na druhou stranu. Naši práci chceme postavit na vztazích a lidech, které známe a víme, co od nich čekat. Hlavní je, abychom se domluvili a panovala mezi námi dobrá atmosféra,“ uzavírá Jiří Žůrek.