Správný čas skončit, tvrdí Galvas a těší se na novou roli. Kdo bude pokladníkem?

V dresu Slezanu absolvoval třináct sezon. Zažil časy, kdy se ve slezské metropoli hrála extraliga i první liga. Na sklonku kariéry znovu oblékl opavský dres a vždy platil za pilíř obranných řad. Teď se David Galvas loučí. V klubu ale zůstává dál. Pomáhat bude hlavnímu trenérovi Marku Harazimovi, přesune se totiž na pozici asistenta trenéra.

Davide, máte za sebou poslední zápas. Opravdu je to definitivní konec vaší kariéry?
Ano, je. Rozhodl jsem se tak.

Proč jste se rozhodl skončit?
Dostal jsem nabídku pomáhat Marku Harazimovi. Nebylo to jen teď. Už po konci uplynulé sezony jsem uvažoval, že skončím. Nakonec jsem se rozhodl ještě pokračovat. Myslím, že teď, když můžu dál zůstat u mužstva, je správný čas skončit.

Vy se loučíte nyní, Vladimír Holík s Pavlem Selingrem skončili už v létě. Přispěl i jejich odchod k vašemu rozhodnutí?
Mému rozhodnutí to taky napomohlo. Všichni starší a zkušenější hráči kolem mě skončili. Místo nich přišli mladí kluci, v kabině je to trochu jiné. Nejvíc mě ale ovlivnil fakt, že u týmu můžu zůstat v nové roli.

Rozloučil jste se porážkou s Novým Jičínem v poměru 1:3. V závěru jste soupeři namazal na gól, a pak na střídačce zlostí rozlámal hokejku. Tohle v plánu asi nebylo, že?
Představoval jsme si to samozřejmě jinak. (směje se) Stalo se, bohužel. Chyby se dělají a dělat se budou. Hlavně doufám, že si z toho kluci nevezmou příklad. (směje se)

Takže nedáte ještě jeden zápas, abyste se loučil vítězně?
Ne, takhle to bylo definitivní. Teď se budeme s Harym (Markem Harazimem – pozn. red.) soustředit na to, abychom ze hry odstranili výkyvy. Hrajeme dobře, ale pak přijde třeba desetiminutovka, ve které dostaneme zbytečné góly. Je tady hodně nových hráčů. Snad to dáme co nejdřív dohromady, aby to bylo lepší.

Na tribuně jste měl vlastní fanklub. Hlouček lidí byl oděn do dresů se jmenovkou Galvas, vyvěsili dokonce transparent s vaším dresem...
Byli to známí a rodina. Už před zápasem ve Valmezu jsem věděl, že skončím. Měl jsem na trenéra prosbu, jestli si nemůžu zahrát ještě jedno utkání, abychom hráli doma. Kariéru jsem totiž chtěl ukončit na domácím stadionu.

Po utkání si vás skandováním přivolali z kabiny také fanoušci. Jaké to bylo?
Všichni se tady známe, takže jsem rád. Jen škoda, že teď na hokej chodí málo diváků. Budeme se jim snažit dělat čím dál větší radost a doufám, že na zimák začnou chodit ve větším počtu.

V opavském áčku jste sehrál dlouhých třináct sezon. Na jakou vzpomínáte nejraději? Bylo to extraligové období?
Nejen extraliga. Byly tady i roky, kdy jsme hráli první ligu. Dobrý rok byl, když tady byli třeba Martin Vojtek nebo Peťa Rozum. Pak se to nějak pokazilo a všichni šli pryč. Takový je ale hokej.

Zahrál jste si v Polsku i na Slovensku. Jaké angažmá pro vás bylo to nejlepší?
Úplně nejlepší angažmá pro mě byla ta v Dukle Trenčín a ve Vrchlabí. Jak hokejově, tak kolektivně to bylo super. Také jedna sezona v Orlové to bylo super. Sešla se dobrá parta, která došla až do finále. Chytal Šafra (Dušan Šafránek – pozn. red.), hráli za nás David Moravec, Marek Ivan, David Mikšan nebo Václav Studený. Bylo to povedené období. V kabině se spojila parta, která chtěla vyhrávat.

Teď vás čeká nová role, působit budete coby asistent trenéra. To už tady jednou bylo, že?
Ano, asistent jsem byl už loni. Oslovil mě Pavel Hulva. Chtěl, abych hrál, a pomáhal mu jako hrající asistent. Teď jsem hráčskou kariéru ukončil a budu pouze asistent trenéra.

Nebojíte se změny vztahu směrem ke kabině? Kdy se z řadového hráče stanete v podstatě plnohodnotným trenérem?
Nebude to problém. Známe se dlouho a už loni jsme do toho mohl něco říct. Snažil jsem se poradit hlavně obráncům. Někdo mě bere víc, někdo míň. Tak to ale bude pořád. Vždycky jsme se domluvili a věřím, že i teď. Já s tím problém nemám a kluci taky ne.

Klíčová otázka: Kdo po vás v kabině převezme roli pokladníka?
Nad tím jsem ještě neuvažoval. Pobavíme se s kluky a uvidíme, koho si zvolí. Asi by nedělalo dobrotu, kdybych jím byl stále já. (směje se) Ještě jsme se o tom ale nebavili.

Aspoň budete mít víc času si zajít zakopat fotbal za své Vávrovice, že?
Díval jsem se a hrají většinou v sobotu, což se kryje s hokejem. Kdyby to ale vyšlo, rád bych si šel někdy v neděli zahrát.

Jak vidíte budoucnost mladého opavského týmu, který má nejnižší věkový průměr za poslední roky?
Jsou tady mladí kluci. Ti šikovní si dají říct, ostatní ne. To je práce pro nás s Markem, aby si dali říct, skloubili jsme to a našli jsme ideální pětky. Ne všechny totiž zatím fungují podle našich představ. Mladí kluci se ale časem vyhrají a bude to lepší.

Váš bratr Lukáš hraje extraligu se svým synem Jakubem v nedaleké Olomouci. Viděl jste je spolu hrát?
Už jsem se na ně byl podívat. Kubovi jsem se ozval, jestli nechce přijet, ale v neděli měli zápas. Nedá se nic dělat. Každý je nahraditelný a čas nikdo nezastaví. Byl nejvyšší čas skončit. Kariéru jsem uzavřel domácím zápasem v Opavě, což jsem chtěl. Jsem spokojený.