Milan Kolář: Věřím, že opavský hokej posuneme výše

K hokeji má vztah, k opavskému obzvlášť. Je odchovancem Slezanu, prošel všemi žákovskými kategoriemi až po muže. Jako hráč nastupoval i v první lize dospělých. Následně hrál několik let ve Švýcarsku, kde dokonce i trénoval mládež, dotáhl to až k reprezentační sedmnáctce.

Chvíli si zahrál i v Holandsku. Následující rozhovor s Milanem Kolářem je nejen o současné situaci, ale také o budoucnosti a třeba i zimním stadionu, který je v katastrofálním stavu.

Stal jste se jedním ze dvou jednatelů nového hokejového klubu. Ještě nedávno jste ale zastával funkce v představenstvech BK a SFC Opava. Jaká je aktuální situace?

Stále jsem zainteresovaný ve fotbalu a basketbalu, ale už jenom jako fanoušek. Aktuálně pracuji na 120 procent v hokeji. S oběma sportyse ale navzájem podporujeme a fandíme si.

Z představenstev obou společností jste vystoupil?

Podal jsem žádost o odstoupení z funkcí. Podle zákona, pokud se nepletu, tak jednadvacátého ledna mi oficiálně končí působení v obou klubech.

Jedním z prvních kroků bylo přeregistrování hráčů z HC Slezan na nový hokejový klub, což bylo finančně náročné, můžete k tomu něco říct?

Je to pravda, aktuálně nás přeregistrace stály 360 tisíc korun a budou nás stát dalších 40 tisíc korun. Se svazem jsme jednali o tom, abychom byli těchto poplatků zproštěni. Řád Českého svazu ledního hokeje ale vyžaduje zaplacení těchto poplatků.

Byli jsme je nuceni zaplatit, ale jelikož majitelem klubu je město, existuje velká šance, že nám budou částečně navráceny.

Na posledním jednání zastupitelstva, kde se posvětil odkup hokeje a vy jste byli s Miroslavem Glosem jmenováni do funkcí jednatelů, se probíral dospělý hokej s tím, že vy jako jednatelé musíte měsíčně do klubu sehnat 200 tisíc korun. Je to vůbec reálné?

Je to reálné. Na toto téma jsme se bavili už v době, než jsme klub přebírali. S potenciálními partnery a sponzory komunikujeme už nějaký čas. Chtějí mít jistotu, že klub bude fungovat. Tu mají tím, že klub vlastní město, jehož zástupci jsou i v dozorčí radě.

Máme už nasmlouvané partnery, jedná se o malé částky. Je třeba brát v potaz, že fungujeme teprve čtrnáct dnů. Naším prvním úkolem bylo rozjet klub, aby se mohly hrát zápasy. Pro partnery již byla vytvořena prezentace, kterou chceme představit i veřejnosti.

Existují také názory, že po sezoně mužský hokej skončí, že na něj nebudou peníze a budete dělat jenom mládež, která se dá financovat z dotací…

Tohle nehrozí. Mužský hokej musíme udržet za každou cenu. Dnes už mohu reálně říct, že máme cash flow zajištěné na další sezonu. Miroslav Glos oficiálně požádal dozorčí radu, aby mohl na klubový účet vložit milion korun. K tomu máme nasmlouvány prostředky od dalších partnerů. Město Opava bylo vždy hokejové, osobně si nedokážu představit klub, že by byl bez týmu dospělých.

Kdybychom věděli, že mužský tým nebude, tak do hokeje nevstoupíme. Ještě bych chtěl k mužskému hokeji říci, že chceme stavět na vlastních odchovancích a posunout jej výše. Co se týká financování této kategorie, tak na ni plánujeme dávat třicet procent z celkového rozpočtu klubu, sedmdesát procent pohltí mládež, což považujeme za správné.

Současné postavení opavského týmu v tabulce není dobré, jste na hraně osmičky. V případě horšího umístění vás čekají boje o záchranu. Jak tuto situaci řešíte?

Nemáme špatný tým, kluci to dokázali v posledních dvou zápasech. Bohužel nejistota celého A-týmu se táhla dlouho a sami hráči potvrzují, že kvůli tomu nemají ideálně natrénováno. Sám vím, jak je důležité absolvovat kvalitní letní přípravu, ze které hráči čerpají celou sezonu.

Momentálně jednáme o posilách, hlavně do obrany, kde nemáme dostatek hráčů. Chybí Daniel Kysela, jehož jsme pustili pro jeho další hokejový posun do polské Osvětimi. V útoku bych nejenom já, ale i všichni fanoušci uvítali návrat Tomáše Měcha.

Finanční prostředky na ně máte?

Máme.

Velkým tématem k diskusi je zimní stadion a jeho aktuální katastrofální stav. Co s tím hodláte dělat?

Postupnými kroky se snažíme s neuspokojivým stavem něco udělat. Jednali jsme s radou města o možnosti podání žádosti o dotaci MŠMT, bohužel z technických důvodů ji nemůžeme podat.

Mám ale na mysli generální opravu…

Řešíme generální rekonstrukci, která by vyšla zhruba na 200 milionů korun. Dá se financovat z PPP projektu, existují už i vizualizace, jak by stadion mohl vypadat. Ideální variantou by bylo postavit nový. Obávám se ale, že město Opava není v takové kondici, aby si mohlo vzít tak velký úvěr. Nový stadion by vyšel na nějakých 380 milionů. Raději je mít vrabce v hrsti než holuba na střeše.

Připadá mi, že se okolo opravy „zimáku" jen mluví, ale „skutek utek" a jeho stav je čím dál tím horší…

Společně s Miroslavem Glosem jsme se svými jmény zaručili, že uděláme všechno pro to, aby byla generální rekonstrukce zimáku co nejdříve započata. Denně na tom pracujeme. Máme varianty, jak to provést. Mysleli jsme si, že v dubnu najede na zimák bagr, ale není to až tak jednoduché.

Jaromír Sosna, bývalý ředitel zimního stadionu, řekl, že mu je smutno z toho, jak stadion vypadá. Za jeho éry fungoval hotel, kavárna, které přinášely klubu finanční prostředky. Dá se v tomto směru něco udělat?

Bohužel aktuální stav hotelu není takový, aby byl provozuschopný. Ještě než jsme hokej převzali, poprosil jsem v prosinci ředitele technických služeb Jana Hazuchu, ať nám zpracuje aktuální stav hotelu. Z toho vyplynulo, že pokud chceme, aby byl provozuschopný, musíme počítat s investicí 1,2 milionu korun, což je v současné době nereálné. Avšak pracujeme na tom, aby se alespoň část hotelu zprovoznila.

Chtěli bychom mít v těchto prostorách zřízeno ubytování pro naše mládežníky, tím dojde k úsporám finančních prostředků. Máme také zájem na tom, abychom zimní stadion dostali co nejdříve do správy a jako správní hospodáři ho využívali komerčně a měli finanční prostředky na chod klubu. Chceme mít ze zimáku důstojný stánek, který bude vyhovovat potřebám sportovců i sportovní veřejnosti.

Co je největší bolestí hokejového klubu?

Časová tíseň. Velkou starostí jsou také finance, abychom mohli ekonomicky zajistit chod klubu. Pak si můžeme dovolit zkvalitnit trenérský aparát a vylepšovat podmínky. Chceme zkvalitnit práci s mládeží. Měl jsem možnost působit v basketbalovém klubu. Je to jednoznačně nejlepší vzor nejen pro opavské sporty v tom, jak by se mělo pracovat s mládeží.

Je to ale hodně i o lidech…

To je pravda, my věříme, že začneme spolupracovat s kvalitními trenéry. Je to cesta, jak posunout klub výše. Od nové sezony by měl s námi začít spolupracovat Rostislav Haas, který nyní působí v ruském Čerepovci, uvidíme co Jirka Žurek v Karlových Varech. Například dnes už Dalibor Římský pomáhá Marku Harazimovi u osmých tříd. Když si podíváme, tak mimo Opavu pracuje hned několik trenérů, kteří mají ke klubu vztah.

Miroslav Glos mluvil o vizi na dvacet let dopředu, co si můžeme pod tím představit?

Máme vizi i na kratší dobu, postupné cíle, rok, tři, pět, deset. Myslím si, že je důležité mít koncept na dvacet let s postupnými kroky, bez toho by to ani nešlo. Chceme opět vychovat hráče, jakými byl třeba David Moravec. Ty máme teprve v přípravkách Naším cílem je rozšířit mládežnickou základnu, ideální by bylo získat dvacet až pětadvacet kluků ročně stejného ročníku.

Je to také o tom, že je potřeba vylepšit komunikaci vedení klubu s hráči, rodiči, trenéry i partnerskými institucemi, celkově klub více otevřít. Pořád existuje fáma a mýtus, že hokej je drahý sport. Troufnu si říct, že to dokážeme vyvrátit.

A čím to chcete vyvrátit? Na fotbal nebo basket stačí kopačky, tenisky, kdežto hokejová výstroj je podstatně dražší…

Jasně, ale aktuální stav je takový, že v přípravce a třetí třídě budou výstroje všichni hráči dostávat zdarma.

Kde na to vezmete?

Máme dohodnutou spolupráci a v minulém týdnu jsme podepsali smlouvu s firmou Bauer, která tady tyto kategorie má v plánu podporovat, a to regionálně i celorepublikově.

Nebojíte se, že vám práce jednatele může zlomit vaz?

To určitě ne. Uvědomujeme si, že nás čeká těžká práce, ale kdo to nezkusí, ten neví. Práce, pokora a pozitivní přístup nás může dostat k cíli. Velkou motivací je pro nás i to, že nám úspěšně vychází projekt Bruslička, kdy jsme v rámci bruslení pro mateřské školy naučili bruslit 1500 dětí.

FOTO: Petr Widenka, Deník