Jsem rád, že mi v Opavě dali šanci, řekl reprezentační obránce Ondřej Vitásek

Nominace na MS jako dárek

Ondro, s reprezentací jste absolvoval celou přípravu. Jaký je rozdíl mezi přípravnými zápasy a těmi na MS?

Je to něco úplně jiného. V přípravě nehraje ani jeden tým kompletní. Všechny ostatní reprezentace zkouší různé hráče, které pak doplní ostatní nejlepší z evropských lig a také NHL. Nedá se to srovnávat. Na mistroství světa makají všichni o dalších sto dvacet procent navíc.

Nakonec jste přes tento proces dostal do týmu pro MS. Jak moc jste byl překvapený?

Ani po posledním zápase jsem to nečekal. I když jsem v koutku duše doufal, že by to třeba mohlo vyjít. Vždycky nějaká malá šance je. Na turnaje Euro Hockey Tour jsem přes rok moc nejezdil, o to víc překvapený jsem byl, že jsem se tady dostal. Utkání v přípravě jsem si moc užíval. Tohle je dárek za mou práci, že na mě trenér Růžička vsadil.

Mistrovství světa je za námi a český výběr medaili nepřivezl. Spousta lidí to bere jako neúspěch, jiní tvrdí, že to není špatné. Jaký na to máte pohled?

Do Minsku jsme jeli s cílem přivézt medaili, a to se nám nepovedlo. Na druhou stranu jsme měli tým složený ze spousty mladých hráčů a ostudu jsme podle mého neudělali. Tak špatné to nebylo.

Jak se vám v dějišti šampionátu líbilo, co se týče zázemí a celkové organizace mistrovství?

Nemůžeme si na nic stěžovat, bylo o nás skvěle postaráno. Hala Čižovka byla super, měli jsme velkou kabinu. V tom větším stadionu jsme měli menší šatnu, ale všechno bylo pěkné. Musím říct, že mě to v Minsku mile překvapilo, město žilo hokejem.

Vaše výkony na turnaji experti hodnotili velmi pozitivně. Vedle Ondřeje Němce jste byl podle mnohých nejlepších českým zadákem. Jak se to poslouchá?

Samozřejmě mě to potěšilo, ale díval bych se na to trošku jinak, kdybychom udělali medaili. Každopádně to moc neřeším, nikdy jsem se tím moc nezabýval.

Na turnaji vyletěli nahoru také hokejoví trpaslíci. Například Francie potrápila řada favoritů, dobře hrálo také Lotyšsko. Lehkých soupeřů tak ubývá, co na to říkáte?

Všechno se vyrovnává, což tyto turnaje jen potvrzují. V dnešní době to vidíte sami. Francie porazí Kanadu, Lotyši pak Ameriku a Finsko. Musíte hrát stále na maximum, bez ohledu na soupeře.

Nemůžeme se nezeptat na otázku, jak se vám hrálo vedle legendárního Jaromíra Jágra? Myslíte, že v reprezentaci opravdu skončí?

Moc jsem si to užíval. Byl to krásný pocit si s ním zahrát, splněný sen. Díky mistrovství světa jsem nabral strašně moc zkušeností, které je třeba v budoucnu zúročit. Jestli Jarda definitivně skončí, to uvidíme. Může se stát, že si to za ten rok rozmyslí.

Začátky na Hané

Jak vzpomínáte na své začátky v Prostějově?

Jen v dobrém, vždyť jsem tam vyrostl. Začal jsem s hokejem asi v první třídě. Byl tam cítit takový rodinný duch, naši rodiče se o nás starali, jezdili jsme na spoustu turnajů. Dalších nespočet utkání jsme odehráli sezoně. Dařilo se nám i výsledkově, takže na to vzpomínám velmi rád, asi jako většina lidí na své dětství. Vždy, když je možnost a čas, tak se s kluky sejdeme na pivu a pobavíme se.

Živí se někdo z vašich tehdejších spoluhráčů hraním hokeje?

Z mé třídy, co si pamatuji, tak ne. O rok níž chodil Tonda Honejsek, který letos vyhrál se Zlínem titul, ale od nás kluci, pokud hrají, tak spíš jen krajský přebor nebo jen tak pro radost.

Šanci dostal v Opavě

Z Prostějova jste se poté přesunul do Opavy…

Byl to pro mě asi největší skok. Šel jsem z Ligy juniorů do extraligy. Tady se rozhodovalo asi nejvíce, jestli to má s hokejem smysl. Jsem za to velmi rád, že mi v Opavě dali šanci. Odehrál jsem tam mnoho zápasů za juniorku, potom jsem začal nastupovat také za muže. V osmnácti letech jsem hrál třetí nejvyšší soutěž.

V dresu Slezanu jste odehrál mnoho zápasů. Pamatujete si na ten z 28. listopadu 2009 proti Porubě, který skončil výhrou Opavy 11:10, a vy jste jej rozhodl vítězným gólem?

Je pravda, že mnoho zápasů si z juniorky nepamatuji, ale na tohle se prostě nedá zapomenout. Bylo to šílené. Hrálo se nahoru-dolů, vedli jsme, oni vyrovnali a pořád dokola. Pak jsme prohrávali 8:10 a vypadalo to špatně, jenže jsme dokázali vyrovnat a nakonec, ani nevím jak, otočit a vyhrát. Takový zápas se hraje maximálně jednou za život.

Ondřej Vitásek » Narozen: 4. 9. 1990 » Post: obránce » Držení hole: pravé » Výška: 193 cm » Váha: 88 kg » Současný klub: HC Bílí Tygři Liberec » Předchozí kluby: HC Zubr Přerov, LHK Jestřábi Prostějov, HC Slezan Opava, HC Benátky nad Jizerou

Kde jste doma? V Opavě anebo Prostějově?

Rozhodně v Prostějově. Narodil jsem se tam a vyrostl, takže není co řešit. Letos jsem prostějovskému áčku fandil, aby mu vyšel postup do první ligy, protože podle mého názoru tam Prostějov patří. Kluci to měli těžké, měli to nastavené ještě před vstupem na led. Buď postup, nebo nic. O to víc je jejich postup obdivuhodnější. Akorát mě mrzí, že jsem se nemohl přijet podívat, protože se mi to krylo se zápasy v Liberci, a poté s přípravou v reprezentaci.

Jak se zrodil přestup do Benátek nad Jizerou v létě roku 2011?

V tu dobu jsem byl po zranění a přemýšlel, co bude dál. Dostal jsem nabídku právě z Benátek, abych to tam šel zkusit. Byl jsem tam od začátku přípravy společně s dalšími, kteří chtěli získat angažmá. Nakonec to vyšlo a dostal jsem smlouvu. Začátky nebyly lehké, zvykal jsem si na nové prostředí v Čechách. Chvíli jsem se rozkoukával, ale naštěstí to pak začalo šlapat. Jsem velmi rád za to, že jsem do Benátek šel. Kdybych to neudělal, nedostal bych se potom do Liberce a potažmo na mistrovství světa.

I v úvodu letošního ročníku jste v liberecké farmě odehrál několik zápasů…

V únoru minulé sezony jsem se zranil. Vedení Liberce potom rozhodlo, že se půjdu na začátku letošního ročníku rozehrát do Benátek. Hrál jsem tam nějaké zápasy, po nichž v Liberci rozhodli, že bych se mohl vrátit do extraligového týmu. Pak už jsem celou dobu hrál za Tygry a teď jsem v reprezentaci.

Co kdyby nyní po mistrovství světa přilétla zajímavá nabídka k přestupu?

Nevím, co bych dělal. Teď to neřeším, zabýval bych se tím, kdyby náhodou nějaká přišla. Jsem z týmu, možná z celého mistrovství, snad jediný, který nemá agenta, takže tyto věci si budu řešit více méně sám.

Obránce Ondřej Vitásek na číhané před norskou brankou.

FOTO: Roman Kučera | eSports.cz